Dovedete si představit, kolik stojí nejdražší věci na světě? Kolik byste museli zaplatit za nejcennější víno, hamburger nebo třeba knihu? Přečtěte si náš článek, ve kterém s dozvíte, jaká je hodnota nejdražších věcí, které patří k těm nejdražším na světě.

Víno

Cena: 558 000 dolarů (téměř 12 miliard korun)

Jak vlastně vypadá a chutná jedno z nejdražších vín na světě? Tímto „vyvoleným“, kterýve světě vína drží světový rekord nejdražší láhve vína prodaného v aukci je láhev z roku 1945 Romanée-Conti. Ta se v roce 2018 prodala za 558 000 dolarů, což je v přepočtu téměř 12 miliard korun. Láhev se prodala za 17násobek původního odhadu díky rostoucí poptávce po historických francouzských vínech, zejména burgundských.

POKRAČOVAT VE ČTENÍ >>>

Pages: 1 2 3 4 5

Read More

Důvěra v českou ekonomiku se v září meziměsíčně potřetí snížila, proti srpnu klesla o 2,4 bodu na 96,2 bodu. Zhoršila se u podnikatelů i spotřebitelů. Důvodem pesimismu firem je pokračující nedostatek materiálů a jejich zdražovaní, u spotřebitelů vyvolává obavy zvyšování cen. Na webu o tom dnes informoval Český statistický úřad (ČSÚ). V meziročním srovnání jsou ale všechny indikátory vyšší.

U podnikatelů důvěra v ekonomiku v září klesla meziměsíčně o 1,8 bodu na 95,3 bodu. Podle vedoucího oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ Jiřího Obsta vývoj podnikatelské důvěry dál negativně ovlivňuje nedostatek klíčových komponentů v průmyslu a nedostatek a rychle rostoucí ceny stavebních materiálů. „Situace v autoprůmyslu je natolik závažná, že nutí podniky výrazně utlumovat nebo rovnou pozastavovat výrobní činnost. Problémy ve stavebnictví navíc umocňuje dlouhotrvající nedostatek zaměstnanců,“ doplnil Obst.

Mezi průmyslovými podniky důvěra klesla o 4,6 bodu na hodnotu 92,5. Stav zásob hotových výrobků se proti předchozímu měsíci podle ČSÚ sice mírně zvýšil, nicméně podíl podnikatelů, kteří očekávají v příštích třech měsících vyšší tempo výroby, je nejnižší od listopadu 2020. U firem podnikajících ve stavebnictví se důvěra proti srpnu snížila o 4,8 bodu na 111,6 bodu. Přibylo stavařů, kteří hodnotí svou poptávku po stavebních pracích jako nedostatečnou. Firmy z odvětví obchodu a služeb byly v září proti srpnu při pohledu na ekonomickou situaci ale optimističtější. V obchodu důvěra podnikatelů stoupla o 1,2 bodu na 103,6 bodu a ve vybraných odvětvích služeb včetně bankovního sektoru o 1,1 bodu na 95,3 bodu.

Důvěra spotřebitelů meziměsíčně klesla o 5,3 bodu na 100,7. Podle ČSÚ přibylo respondentů očekávajících pro příštích 12 měsíců zhoršení celkové ekonomické situace a současně ubylo těch, kteří čekají, že se zlepší jejich vlastní finanční situace. „Spotřebitelé se výrazně obávají zvyšování cen, což vnímají jako jeden z významných faktorů, které mohou v budoucnu ohrozit jejich finanční situaci,“ uvedla Anastasija Nejasova z oddělení konjunkturálních průzkumů.

Průzkum mezi podnikateli se uskutečnil od 1. do 17. září, mezi spotřebiteli od 1. do 16. září.

Zdroj: ČTK

Norská centrální banka dnes podle očekávání zvýšila svou základní úrokovou sazbu z nuly na 0,25 procenta. Uvedla rovněž, že v budoucnosti počítá s jejím dalším zvyšováním. Připojila se tak k rostoucímu počtu zemí, které v době stoupající inflace začaly zpřísňovat měnovou politiku.

Měnový výbor banky předpokládá, že do konce příštího roku se základní sazba zvýší ještě čtyřikrát a dostane se na 1,25 procenta. Guvernér banky Oeystein Olsen uvedl, že další zvýšení základní sazby s největší pravděpodobností přijde v prosinci.

V loňském roce centrální banka základní sazbu třikrát snížila. Reagovala tak na negativní hospodářské dopady pandemie covidu-19. Nízké náklady na úvěry vedly mimo jiné k výraznému nárůstu cen nemovitostí, upozornila agentura Reuters. Norská ekonomika loni klesla o 2,5 procenta. Letos však centrální banka počítá s nárůstem o 3,8 procenta.

Zvyšování úroků již zahájila také Česká národní banka (ČNB). Ta svou základní úrokovou sazbu zvýšila v červnu a v srpnu, a to vždy o čtvrt procentního bodu. V současnosti se tak sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, nachází na 0,75 procenta. Analytici předpokládají, že ČNB do konce roku sazby zvýší ještě výrazněji.

Zdroj: ČTK

Mnichovský výzkumný institut Ifo dnes zhoršil odhad letošního růstu německé ekonomiky o 0,8 procentního bodu na 2,5 procenta. Důvodem jsou výpadky v dodavatelských řetězcích, které brzdí oživení ekonomiky z útlumu způsobeného koronavirovou krizí. Odhad na příští rok však institut o 0,8 procenta zlepšil, hospodářský růst by tak měl dosáhnout 5,1 procenta.

„Silné oživení z koronavirové krize, které se původně očekávalo v létě, se opět odsunulo,“ uvedl podle agentury Reuters hlavní ekonom Ifo Timo Wollmershäuser. „Průmyslová výroba nyní klesá v důsledku nedostatečných dodávek důležitých polotovarů. Poskytovatelé služeb přitom silně oživují z koronavirové krize,“ dodal.

Německá bankovní asociace BdB dnes předpověděla, že hrubý domácí produkt (HDP) Německa se letos zvýší o 3,3 procenta a napřesrok o 4,6 procenta. „Největšími riziky vyvolávajícími nejistotu ohledně vyhlídek jsou zvýšené počty případů nákazy koronavirem a výrazné výpadky v dodávkách a výrobě,“ uvedla. Dodala, že motorem hospodářského růstu v letošním i příštím roce by měly být silná poptávka ze zahraničí a vysoká domácí soukromá spotřeba.

Zdroj: ČTK

Míra inflace v Evropské unii i v eurozóně v srpnu prudce vzrostla a dostala se na nejvyšší hodnotu za téměř deset let. V celé sedmadvacítce unijních zemí inflace vystoupila na 3,2 procenta z červencové hodnoty 2,5 procenta. V 19 státech, které používají společnou měnu euro, pak inflace dosáhla tří procent. To je proti červenci nárůst o osm desetin procentního bodu. Ve své konečné zprávě to dnes oznámil evropský statistický úřad Eurostat.

Inflace tím poprvé výrazně překročila cíl Evropské centrální banky (ECB). Ta má v úmyslu růst cen v zájmu oživení ekonomiky udržovat na dvou procentech ročně. Centrální banka odhaduje, že momentální rychlý růst cen je pouze dočasný a počítá s tím, že za celý rok bude inflace v eurozóně činit 2,2 procenta. Na příští rok počítá s poklesem inflace zpět pod dvouprocentní hranici. Minulý týden však centrální banka v reakci na poslední vývoj zároveň oznámila, že zpomalí nákupy dluhopisů, kterými se snaží podporovat hospodářský růst v eurozóně negativně ovlivněný pandemií.

Současná situace v celém evropském bloku i v eurozóně se výrazně liší od stavu inflace před rokem, kdy na hospodářství tvrdě dopadala první vlna pandemie. V EU ceny loni v srpnu vzrostly o 0,4 procenta, v eurozóně o 0,2 procenta klesly.

Zdroj: ČTK

Meziroční růst cen průmyslových výrobců v srpnu zrychlil z červencových 7,8 procenta na 9,3 procenta, což bylo nejvíce od dubna 1993. Na webu to dnes uvedl Český statistický úřad (ČSÚ), podle kterého zrychlilo tempo růstu cen i v dalších oblastech. V zemědělství byly ceny proti loňskému srpnu vyšší o 7,9 procenta, stavební práce zdražily o 6,6 procenta a tržní služby pro podniky o 1,2 procenta. Ceny u výrobců naznačují budoucí vývoj cen pro spotřebitele.

Ceny průmyslových výrobců meziročně rostou od února a růst stále zrychluje. V srpnu na to měly výrazný vliv podle statistiků ceny koksu a ropných produktů. O zhruba čtvrtinu zdražily v průmyslu i obecné kovy, kovodělné výrobky, dřevo, papír a tisk. Ceny chemických látek a výrobků byly proti loňskému srpnu vyšší o téměř dvě pětiny. O necelé procento zlevnily jen dopravní prostředky, uvedli statistici.

U zemědělských výrobců meziroční růst cen zrychlil z červencových 5,2 procenta. V rostlinné výrobě ceny v srpnu stouply proti stejnému loňskému měsíci o 11,6 procenta, přičemž zdražily olejniny, obiloviny a čerstvá zelenina. Brambory a ovoce zlevnily. V živočišné výrobě, kde byly ceny meziročně vyšší o čtyři procenta, vzrostly ceny mléka, skotu a drůbeže. Naopak ceny vajec a jatečných prasat byly meziročně nižší.

Tempo zdražování zrychlilo rovněž ve stavebnictví, kde v srpnu podle odhadu byly ceny meziročně vyšší o 6,6 procenta, zatímco o měsíc dříve o 5,6 procenta. Ceny stavebních materiálů a výrobků byly proti loňskému srpnu dražší o 16 procent.

Ceny tržních služeb pro podniky rostly v srpnu jen mírně více než v červenci, kdy byl jejich meziroční nárůst o procento. Podle statistiků o 6,6 procenta zdražily služby v oblasti zaměstnání, ceny za poradenství v oblasti řízení stouply o necelých pět procent. Vedle toho byly meziročně vyšší i ceny za vydavatelské, reklamní, právní a účetnické služby. O zhruba čtyři procenta ale klesly ceny za informační služby.

Ceny většiny výrobců stouply i v meziměsíčním srovnání, klesly jen v zemědělství, a to o 1,3 procenta. V průmyslu byly ceny proti červenci vyšší o 1,2 procenta a pokračují tak devátý měsíc v růstu, uvedl vedoucí oddělení statistiky cen průmyslu a zahraničního obchodu ČSÚ Vladimír Klimeš. Ceny stavebních prací proti červenci narostly o 1,1 procenta a tržních služeb pro podniky o 0,6 procenta.

Zdroj: ČTK

Americká softwarová společnost Microsoft odkoupí vlastní akcie až za 60 miliard dolarů (1,3 bilionu Kč). V úterý to schválila správní rada firmy. Program nemá konečné datum a firma ho může kdykoli ukončit. Podnik také oznámil, že zvýší čtvrtletní dividendu o 11 procent.

V září 2019 Microsoft zahájil odkup svých akcií v objemu až 40 miliard dolarů. Firma, k jejímž hlavním produktům patří operační systém Windows, má v současné době tržní kapitalizaci 2,25 bilionu dolarů. To z ní dělá druhou nejhodnotnější veřejně obchodovanou společnost po firmě Apple.

Odkup akcií je vedle dividend jednou z forem, jak firmy vracejí akcionářům investované peníze. K tomuto kroku firmy často sahají i v případě, kdy považují své akcie za podhodnocené.

Akcie Microsoftu v úterý uzavřely těsně pod hranicí 300 dolarů. Od začátku letošního roku si připsaly už téměř 38 procent.

Zdroj: ČTK

Česká republika se musí více snažit, aby do roku 2030 splnila energetické a klimatické cíle Evropské unie (EU). Tyto přísnější cíle ji přimějí rychleji se vzdát uhlí, uvedla Mezinárodní agentura pro energii (IEA), která ve své nejnovější studii hloubkově přezkoumala českou energetickou politiku. Země by podle ní měla podpořit komunity v oblastech, které tento vývoj zasáhne. Zprávu představil šéf IEA Fatih Birol.

Česká republika se musí připravit na časnější postupné vyřazování uhlí, než se původně předpokládalo. Měla by vyvinout nízkouhlíkové zdroje energie, které by ho nahradily, a zároveň podniknout kroky ke zmírnění hospodářských a sociálních dopadů v regionech, uvedla IEA.

Materiál připomíná, že uhlí se v současnosti podílí téměř z poloviny na výrobě elektrické energie v České republice. Ze čtvrtiny pokrývá poptávku po vytápění ze strany domácností. A podle stávajících plánů má uhlí hrát důležitou roli až do třicátých let 21. století.

Nová politika Evropské unie v oblasti energetiky a klimatu, včetně balíčku „Fit pro 55,“ si však pravděpodobně vynutí dřívější vyřazení uhlí. Rostoucí ceny za emisní povolenky totiž způsobí, že uhlí bude ve srovnání s jinými zdroji elektřiny a tepla méně konkurenceschopné.

Podle zprávy pomohla klesající spotřeba uhlí v letech 2009 až 2019 snížit takto vznikající emise CO2 v České republice o 14 procent. ČR ale přesto v tomto a řadě dalších ukazatelů zůstává nad průměrem zemí, které IEA zkoumala.

Zdroj: ČTK

Cena hliníku dnes na Londýnské burze kovů (LME) poprvé po 13 letech vystoupila nad 3000 USD (64.500 Kč) za tunu. Hlavním důvodem jsou obavy o plynulost dodávek v situaci, kdy poptávka dál zvyšuje, uvedla agentura Bloomberg.

Cena hliníku se dopoledne zvýšila až o 2,6 procenta na 3000 USD za tunu, což je maximum od roku 2008. Za poslední tři týdny si cena připsala kolem 15 procent. V Číně cena hliníku dnes vzrostla o více než pět procent na 23.790 jüanů (79.200 Kč), nejvýše od roku 2006.

Těžba v Číně klesá v souvislosti se snahami o snížení emisí a spotřeby energie. Převrat v Guineji, která je hlavním producentem bauxitu, pak zvýšil obavy o dodávky této hlavní suroviny používané pro výrobu hliníku. Hutě v Evropské unii se také potýkají s rostoucími náklady, protože ceny emisních povolenek a energie jsou na rekordech, upozornili analytici investiční banky Goldman Sachs Group.

Podle účastníků největšího světového setkání podnikatelů v hliníkárenství nazvaného HARBOR přetrvají problémy s dodávkami v odvětí po zbytek letošního roku a většinu roku příštího. Někteří se domnívají, že vyřešení problémů může trvat až pět let. Cena kovu, jehož produkce je náročná na energii, za poslední rok vzrostla přibližně o dvě třetiny.

Zdroj: ČTK

Zkuste si položit otázku, jaké akcie byste si koupili, pokud byste si mohli koupit pouze jednu. Budete přemýšlet v dlouhodobém horizontu a vyjmenujete nejdůležitější vlastnosti, podle kterých společnosti seřadíte? My jsme podle kritérií vybrali společnost Walt Disney.

Proč právě Walt Disney? Splňuje kritéria diverzifikovaného podniku, udržitelnosti i přiměřené ceny. Nejdůležitější z nich je asi divezifikovanost. Společnost je schopná udržovat různorodé aktivity a přitom se soustředit na jedinou oblast a to zábavu. Kabelové sítě a zábavní parky jsou hlavními zdroji příjmů. Filmová studia navíc plodí jeden trhák za druhým a lákají statisíce diváků. 

Koncem roku 2019 se Disney pustil do streamovacích služeb, konkrétně do Disney+. Tato služba už si získala přes 116 milionů platících diváků. Disney+ zvládá kompenzovat ztráty z poklesu tradiční kabelové televize. Filmy Disney jsou prostě trháky, o čemž svědčí i data sledovanosti. Nezřídka sledují stejné filmy rodiče i děti. Jako bonus má skvělé vztahy se zákazníky při udržitelné ziskovosti.

Velkoobchodní ceny elektřiny dál rostou. Elektřina s dodávkou na následující rok se na pražské energetické burze obchoduje poprvé za cenu vyšší než 100 eur (asi 2530 korun) za megawatthodinu (MWh). Vyplývá to z dat středoevropské energetické burzy Power Exchange Central Europe (PXE). Energetická společnost ČEZ už v úterý s odkazem na data PXE uvedla, že cena činí 94 eur (asi 2400 korun) za MWh a překonala tak dosavadní rekord z 1. července 2008, kdy dosáhla 90 eur za MWh.

Analytici odhadují, že ceny energií pro české domácnosti porostou v následujících měsících nejen u elektřiny a plynu, ale například také u uhlí. U elektřiny a plynu očekávají nejpozději na podzim kvůli vysokým velkoobchodním cenám růst cen u nezafixovaných produktů řádově až o 20 procent, což může znamenat, že lidé si připlatí až tisíce korun.

Analytici se rovněž shodují v tom, že velkoobchodní ceny elektřiny ženou nahoru hlavně rekordní ceny emisních povolenek, které platí uhelné elektrárny či průmyslové podniky za tunu oxidu uhličitého (CO2) vypuštěného do atmosféry. Cena emisních povolenek v EU minulý týden poprvé překročila 60 eur (přes 1500 Kč) za tunu, aktuálně podle dat burzy Intercontinental Exchange (ICE), která ceny sleduje, cena činí kolem 62,5 eura za tunu.

Systém obchodování s povolenkami je hlavním nástrojem EU k omezování emisí skleníkových plynů a byl zprovozněn v roce 2005. Za poslední rok se cena povolenek zhruba zdvojnásobila. Přispěly k tomu ambicióznější cíle pro snižování emisí a rekordní ceny plynu. Hlavní ekonom investiční skupiny Natland Petr Bartoň ČTK na konci srpna řekl, že neexistuje prakticky scénář, podle kterého by elektřina v Evropě v příštích letech zásadně zlevňovala.

Zdroj: ČTK