Dovedete si představit, kolik stojí nejdražší věci na světě? Kolik byste museli zaplatit za nejcennější víno, hamburger nebo třeba knihu? Přečtěte si náš článek, ve kterém s dozvíte, jaká je hodnota nejdražších věcí, které patří k těm nejdražším na světě.

Víno

Cena: 558 000 dolarů (téměř 12 miliard korun)

Jak vlastně vypadá a chutná jedno z nejdražších vín na světě? Tímto „vyvoleným“, kterýve světě vína drží světový rekord nejdražší láhve vína prodaného v aukci je láhev z roku 1945 Romanée-Conti. Ta se v roce 2018 prodala za 558 000 dolarů, což je v přepočtu téměř 12 miliard korun. Láhev se prodala za 17násobek původního odhadu díky rostoucí poptávce po historických francouzských vínech, zejména burgundských.

POKRAČOVAT VE ČTENÍ >>>

Pages: 1 2 3 4 5

Read More

Cena bitcoinu dnes klesla pod 39.000 USD (837.000 Kč), a nejznámější kryptoměna se tak dostala na nejnižší hodnotu od loňského srpna. Oslabují i další digitální měny, například ether je nejníže od září. Investoři se po čtvrtečním poklesu cen amerických akcií odklánějí od některých investic do rizikovějších aktiv.

Bitcoin se krátce před 10:00 SEČ prodával zhruba za 38.995 USD a za posledních 24 hodin ztrácel asi 6,9 procenta. Předtím klesl až na 38.287 USD. Ether pak odepisoval 7,8 procenta na 2879 dolarů, ukázaly záznamy specializovaného webu CoinDesk CoinDesk.

Server Coinmarketcap.com uvádí, že hodnota celého trhu s kryptoměnami se za posledních 24 hodin snížila téměř o 150 miliard USD.

Zdroj: ČTK

Čínská centrální banka podruhé za poslední měsíc snížila základní úrokovou sazbu, aby podpořila ekonomiku. Banka na svém dnešním zasedání rozhodla, že základní roční úvěrová sazba klesne o 0,1 bodu na 3,7 procenta. Poprvé za téměř dva roky snížila i pětiletou úvěrovou sazbu, od které se odvíjí zejména úročení hypoték. Tuto sazbu snížila o 0,05 bodu na 4,6 procenta. Informují o tom zahraniční tiskové agentury.

Od roční sazby se odvíjejí úrokové sazby, za které komerční banky poskytují úvěry domácnostem a podnikům. Čínská centrální banka se tak vydává opačným směrem než centrální banka ve Spojených státech i centrální banky dalších velkých ekonomik, které se snaží bojovat s inflací.

Snížení sazeb se očekávalo vzhledem ke komentářům, které vyzývaly k dalšímu uvolnění měnové politiky s cílem podpořit ekonomiku. Všech 43 účastníků rychlého průzkumu agentury Reuters očekávalo snížení roční sazby, 40 z nich předpovídalo i snížení té pětileté.

Ekonomka společnosti Capital Economics Sheana Yueová očekává, že centrální banka bude ve snižování roční sazby pokračovat. V prvním pololetí by mohla sazba podle ní klesnout o dalších 0,2 procentního bodu.

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o 8,1 procenta, nejrychleji za deset let. Vývoz se zotavil ze šoku způsobeného pandemií. Vyhlídky na domácí poptávku však nejsou před zimními olympijskými hrami v Pekingu nejlepší. V samotném čtvrtém čtvrtletí tempo ekonomického růstu zpomalilo na čtyři procenta a bylo nejslabší od druhého čtvrtletí 2020.

Zdroj: ČTK

Akcie japonské společnosti Sony dnes na tokijské burze oslabily o téměř 13 procent. Reagovaly tak na zprávu, že americká firma Microsoft, se kterou Sony soupeří na trhu s videohrami, uzavřela dohodu o převzetí vydavatele videoher Activision Blizzard za 68,7 miliardy dolarů.

Microsoft je výrobcem herních konzolí Xbox. Díky hrám společnosti Activision Blizzard, jako jsou Call of Duty či World of Warcraft, by platforma Xbox mohla získat výhodu vůči konkurenční platformě PlayStation firmy Sony.

Transakce, kterou firmy Microsoft a Activision Blizzard oznámily v úterý, je největším převzetím ve videoherním průmyslu. Microsoft se již dříve dohodl na převzetí herní společnosti ZeniMax Media za 7,5 miliardy dolarů. ZeniMax Media vlastní vydavatele počítačových her Bethesda Softworks, který stojí za herními hity, jako jsou střílečka Doom a série The Elder Scrolls.

Poptávka po videohrách v době pandemie prudce vzrostla. Lidé, kteří byli kvůli uzávěrám nuceni zůstat doma, totiž více hráli počítačové hry, aby se nějak zabavili.

Zdroj: ČTK

NIO je čínský výrobce prémiových elektromobilů, jeho akcie se nyní pohybují na polovině. Na nejlepších číslech se NIO pohyboval na  začátku roku 2021, v roce 2022 se propadly na nejnižší hodnody. K výprodeji akcií vedl sentiment investorů. Na akcie NIO mají také vliv čínské regulace a obavy z nich.

Nic na tom nezměnily ani pěkné čtvrtletní výsledky dodávek a to i přes rostoucí konkurenci. Přesto ale do karet NIO nahrává budoucnost, která by podle všeho měla patřit elektromobilům a to především v Asii, kde se očekává největší růst. Uživatele by mohla přilákat nižší cena slibující zároveň vysoký výkon.

NIO plánuje expandovat už v letošním roce 2022 do Evropy, kde chce oslovit potenciální uživatele. Navíc představí nové modely nebo zvýšení výrobní kapacity.

Tato společnost tedy dělá vše pro to, aby zajistila růst svých akcií. Činí tak skrze rostoucí provozní čísla, působivými dodávkami,  uvedením nových modelů nebo expanzí na další trhy.

Německo pomůže firmám, na které doléhají vysoké ceny energií a kde hrozí problémy energeticky náročným odvětvím. Řekl to dnes ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck. Vláda si ale podle něj pohlídá, aby firmám neplatila až příliš, uvedla agentura Reuters.

Pomoc bude podle ministra zahrnovat platby, které vyrovnají vyšší náklady v souvislosti se snahou snižovat škodlivé uhlíkové emise. Ministr dodal, že budování dekarbonizovaných dodavatelských řetězců je jedinou možností, jak může Německo udržet klíčová odvětví v chodu.

„Neměl by tady být nedostatek vládní podpory, ale samozřejmě nechceme ani poskytovat nadměrnou pomoc,“ řekl ministr na konferenci s podnikateli. „Ale firmy, které teď chtějí prosadit změny, bychom měli podpořit a kompenzovat jim ceny, kterých nelze na trhu dosáhnout,“ dodal ministr k plánům firem přejít k ekologičtějším zdrojům energie.

Takzvané uhlíkové smlouvy, které v zásadě kompenzují firmám vyšší náklady na bezuhlíkovou výrobu, Německo mohou vyjít hrubým odhadem na půl bilionu eur (12,2 bilionu Kč). Ministr hovořil o částce, která je zhruba v polovině trojciferné hodnoty v miliardách eur.

Až výroba – která může zahrnovat cement, ocel a chemikálie – dosáhne konkurenceschopné úrovně, část těchto nákladů bude státu vrácena. „V určité fázi dosáhneme bodu zvratu, protože ceny oxidu uhličitého se zvýší a obchody s povolenkami půjdou nahoru. Výroba se z toho důvodu pak zlevní,“ řekl ministr.

Zdroj: ČTK

Kryptoměny jsou velkým investičním hitem posledních let. Jen za poslední rok vyrostla hodnota trhu s nimi o více než 100 % a momentálně tak jeho objem činí 2,1 bilionu dolarů. Jedná se ale o relativně nestabilní aktivum, a při současném vysokém růstu cenové hladiny a očekávaném zvyšování úrokových sazeb tak mnoho investorů preferuje bezpečnější varianty zhodnocení vkladů.

I proto se v současnosti, navzdory výrazným ziskům, nachází trh s kryptoměnami skoro o třetinu pod svým historickým maximem. V minulosti ale znamenal pokles dost často potenciální příležitost k investicím do kryptoměn, která se následně vyplatila a přinesla slušné výnosy. Pojďme se tedy podívat na některé, které se v současnosti jeví jako výnosné dlouhodobé investice.

Cardano (CRYPTO:ADA)

Tento programovatelný blokchain je momentálně sedmou nejhodnotnější kryptoměnou. Záměr tohoto projektu je stát se lepší verzí Etherea, od něhož se odlišuje ve třech věcech. Zaprvé, jeho vývojáři zaujali k budování blokchainu akademičtější přístup, zadruhé je Cardano zajištěno proof of stake konsensuálním protokolem, známým jako Ouroboros. Zatřetí, koncem tohoto či začátkem příštího roku budou k platformě přidány další blockchainy, které efektivně rozdělí síťový provoz. V současnosti je totiž možno provést za sekundu 250 transakcí, po dokončení této fáze by tento počet mohl vystoupat až na 1 milion, čímž by se Cardano stalo zřejmě nejvýkonnější blockchainovou platformou.

Fantom (CRYPTO:FTM)

Jednou z největších předností projektu, jenž si klade za cíl překonat klíčová omezení ostatních blockchainů (nedostačující interoperabilita a škálovost), je skoro až obdivuhodná rychlost transakcí, kterých je možno uskutečnit za sekundu několik tisíc. Navíc, průměrná doba trvání jedné transakce se u Fantomu pohybuje okolo jedné vteřiny, což je obrovský rozdíl oproti měně Ethereum, u něhož jedna transakce zabere řádově několik minut.

Fantomovou další předností je kompatibilita, která umožnuje snadno přenést dApps založené na Ethereu právě na blockchain Fantom, který oproti Ethereu disponuje vyšší rychlostí a nižšími finančními náklady na transakce. I proto bylo do platformy již investováno více než 7,1 miliardy USD, a i díky očekávanému budoucímu růstu popularity produktů poháněných Fantomem a zvyšující se popularitě dApps se tato kryptoměna momentálně jeví jako výhodná investice.

Francouzské automobilce Renault loni v celém světě klesl prodej o 4,5 procenta na méně než 2,7 milionu osobních a lehkých užitkových vozidel. Na vině jsou hlavně problémy s dodávkami čipů, uvedla dnes firma. Loňský rok tak byl třetí v řadě, kdy Renaultu klesl prodej.

Loni se prodej aut značky Renault snížil o 5,3 procenta, prodej aut značky Dacia ale o 3,1 procenta vzrostl. Zvýšil se i prodej vozů značky Lada, kde ale růst činí pouze 0,3 procenta. Prodej sportovního vozu Alpine vzrostl o 74 procent.

Renault, který spolu s globálními rivaly stále více sází na elektromobilitu, nyní prosazuje prodejní politiku z třetího čtvrtletí roku 2020. Ta předpokládá, že automobilka bude zvyšovat podíl prodeje přes nejlukrativnější prodejní kanály.

Francouzský podnik rovněž oznámil, že na pěti hlavních trzích v Evropě zvýšil podíl prodeje maloobchodním odběratelům na 58 procent. To je proti roku 2019, tedy proti období před příchodem pandemie covidu-19, nárůst o šest procentního bodů. Za pět hlavních trhů v Evropě Renault pokládá Francii, Německo, Španělsko, Itálii a Spojené království.

Zdroj: ČTK

Meziroční míra inflace na Slovensku loni v prosinci vystoupila na 5,8 procenta z 5,6 procenta v listopadu, byla tak nejvyšší od konce roku 2004. Informoval o tom dnes slovenský statistický úřad. Rychlejšímu tempu růstu spotřebitelských cen ve srovnání s předchozím obdobím čelí také další země, včetně České republiky.

Inflace na Slovensku v závěru loňska zrychlila tempo hlavně kvůli rostoucím cenám některých potravin, dále stavebních materiálů a tisku po zdražení papíru. Z potravin byly vyšší například ceny pekárenských výrobků, mléka a sýrů, ale i ceny v kategorii oleje a tuky. Ceny potravin v meziročním srovnání stouply v prosinci o 6,3 procenta, což je nejvíce za celý rok 2021.

O 4,2 procenta se zvýšily ceny v kategorii bydlení a energie, která má spolu s potravinami největší podíl na výdajích Slováků. Meziročně o čtvrtinu zdražila paliva.

Zdroj: ČTK

Británie a Indie dnes formálně zahájily jednání o dohodě o volném obchodu. Smlouva by jejich vzájemný obchod navýšila o miliardy liber. Pro Londýn, kterému se nedaří pokročit ve vyjednávání o obchodní dohodě se Spojenými státy, to letos bude největší takové zahájené jednání, informovaly agentura Reuters a zpravodajský web BBC.

Indie by se mohla stát do roku 2050 třetí největší světovou ekonomikou. Britská vláda doufá, že se vzájemná obchodní výměna v příštích deseti letech zdvojnásobí.

Indie si vždy chránila své zájmy a liberalizaci obchodu se bránila. Evropská unie se už léta snaží dosáhnout smysluplné dohody s Indií, ale s malým úspěchem. Austrálie na dohodě také pracuje už deset let, připomněla BBC.

Za zvlášť obtížné při jednání odborníci považují oblasti, jako jsou vládní zakázky a obchod se službami. Dillí také vždy klade důraz na víza pro indické odborníky a studenty, aby mohli pracovat a studovat v zahraničí.

Britští představitelé by byli rádi, pokud by se dohodu podařila uzavřít do konce roku. Podle BBC je to ambiciózní časový plán.

Británie po svém odchodu z Evropské unie už uzavřela obchodní dohody s desítkami zemí i se samotnou EU. Většina z nich je ale jen pouhým prodloužením dřívějších dohod, které měla země jako člen Evropské unie, a nepřináší jí další výhody. Výjimku představuje smlouva s Austrálií podepsaná loni v prosinci, kterou se Londýnu podařilo vyjednat od nuly, aniž by obsahovala podmínky, za kterých spolu obě země obchodovaly v době před brexitem.

Inflace v prosinci zrychlila meziroční růst na 6,6 procenta z listopadových šesti procent. Takový růst spotřebitelských cen zaznamenalo Česko naposledy v září 2008.

Aktuální vývoj nejvíce ovlivnily ceny v dopravě a bydlení. Průměrná míra inflace v celém loňském roce byla 3,8 procenta, což bylo o 0,6 procentního bodu více než v roce 2020. Loňská průměrná inflace je nejvyšší od roku 2008. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici podobný vývoj předpokládali.

Meziměsíčně vzrostly spotřebitelské ceny v prosinci o 0,4 procenta. Tento vývoj byl podle statistiků ovlivněn zejména vyššími cenami v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje.